Obec Hlavice leží při okresní silnici Český Dub – Mnichovo Hradiště. Sousedí s okresem Mladá Boleslav a Česká Lípa. Krajinu kolem obce tvoří podhorní návrší, které je na severu ohraničené mírným zvýšením k Jelínce (502 m), na východě údolím potoka Ještědky a říčky Mohelky, na jihu pozvolným svahem do údolí řeky Jizery.
Západním směrem sousedila obec s bývalým vojenským pásmem. Obec se rozkládá po obou stráních tvořící hlubší údolí. Nejvyšší nadmořská výška obce 406 m se nachází u hlavického kostela.
O historii obce napsal bývalý ředitel základní školy František Louda: "Obec Hlavice má starobylou historii. Podle nálezů zbytků staroslovanské sídlištní keramiky z farské zahrady je počátek osídlení kladen do konce 11. století až počátku 12. století. Od poloviny 12. století patřila krajina v okolí Hlavice k církevnímu panství v Klášteře-Hradišti a byla důležitým územním střediskem tehdejší církevní organizace. Farní kolatura tvořila tehdy 15 osad. To už stál v Hlavici dřevěný kostelík s farským obydlím (zápis z roku 1358). Tento kostelík byl v době husitských válek zničen."
Základy nynějšího kostela byly položeny v polovině 18. století a celý chrám byl vysvěcen v roce 1807, kdy byla dostavěna věž. Z 18. století pocházejí památné barokní sochy před kostelem.
Když v roce 1747 byly celé severní Čechy zachváceny morem dobytka, byla ušetřena pouze hlavická farnost. Od této doby se konala procesí do Hlavice k sv. Linhartu, ochránci dobytka. Tím byl dán základ k slavným hlavickým poutím.
O hlavické škole je zmínka v pamětní knize již roku 1705. V roce 1794 byla vystavěna dřevěná školní budova. Bývalá budova základní školy byla postavena v roce 1878 a sloužila svému účelu až do roku 2004, kdy byl 2. stupeň ZŠ zrušen. V roce 1968 byla postavena nová školní budova pro 1. stupeň ZŠ. Nyní školu navštěvují žáci 1. – 5. třídy.